Ing. Otto Horsk\u00fd, CSc.<\/b><\/p>\n
Ve dnech od 24. \u00fanora do 1. b\u0159ezna 2013 se konal v Santiago de Chile 17. Sv\u011btov\u00fd kongres plastick\u00e9, rekonstruk\u010dn\u00ed a estetick\u00e9 chirurgie, organizovan\u00fd Mezin\u00e1rodn\u00ed konfederac\u00ed \u201eInternational Confede-ration for Plastic, Reconstructive and Aesthetic Surgery (IPRAS), s podporou v\u00edce ne\u017e 15 mezin\u00e1rodn\u00edch v\u011bdeck\u00fdch spole\u010dnost\u00ed a pod z\u00e1\u0161titou \u010dilsk\u00e9 sple\u010dnosti \u201eSociedad Chilena de Cirugia Plastica, Recontructiva y Estetica\u201c. Tohoto kongresu se aktivn\u011b z\u016f\u010dastnila Prim. MUDr. Hana Zelenkov\u00e1, CSc., p\u0159edn\u00e1\u0161kou na t\u00e9ma \u201cKeloids, hypertrophic and atrophic scars – conservative or surgical treatment\u201c. Sklidila mimo\u0159\u00e1dn\u00fd \u00fasp\u011bch a dokonce byla kontaktov\u00e1na i na leti\u0161ti p\u0159ed n\u00e1vratem do Evropy. Jako pozorovatel se kongresu z\u00fa\u010dastnil Ing. Otto Horsk\u00fd, CSc. Celkem se z\u00fa\u010dastnilo v\u00edce ne\u017e 3000 odborn\u00edk\u016f z 95 zem\u00ed. Santiago, m\u00edsto kon\u00e1n\u00ed t\u00e9to velkolep\u00e9 akce, se v posledn\u00edch desetilet\u00edch prom\u011bnilo v \u017eiv\u00e9 m\u011bsto s neuv\u011b\u0159iteln\u00fdm du\u0161evn\u00edm n\u00e1bojem. Je obklopeno n\u00e1dhernou a \u00farodnou a zalesn\u011bnou krajinou a p\u0159ekr\u00e1sn\u00fdm v\u00fdhledem na zasn\u011b\u017een\u00e9 vrcholky And. Oba jmenovan\u00ed, \u010dlenov\u00e9 presti\u017en\u00edho Klubu H+Z (Hanzelka a Zikmund), si na z\u00e1v\u011br kongresu splnili svoji celo\u017eivotn\u00ed touhu, n\u00e1v\u0161t\u011bvu Velikono\u010dn\u00edho ostrova, Isla de Pascua nebo tak\u00e9 Isla de Resurrecci\u00f3n. Chile, pln\u00fdm n\u00e1zvem Chilsk\u00e1 republika, je zem\u00ed kontrast\u016f p\u0159ekvapiv\u00e9 kr\u00e1sy. V d\u00e9lce 4329 km p\u0159esahuje v\u00edce ne\u017e polovinu kontinentu Ji\u017en\u00ed Ameriky od nejsu\u0161\u0161\u00ed pou\u0161t\u011b na sv\u011bt\u011b, Atacama na severu a\u017e po masivn\u00ed ledovcov\u00e1 pole na jihu zem\u011b. M\u016f\u017eeme se zde setkat s aktivn\u00edmi sopkami, vysokohorsk\u00fdmi jezery, \u0159ekami, planinami se stepn\u00ed krajinou, gejz\u00edry, zasn\u011b\u017een\u00fdmi vrcholy And s ledovci, ale samoz\u0159ejm\u011b i s pl\u00e1\u017eemi. Na severu soused\u00ed s Peru a Bolivi\u00ed, tak\u0159ka cel\u00e9 sv\u00e9 v\u00fdchodn\u00ed hranice sd\u00edl\u00ed s Argentinou, z\u00e1padn\u00ed hranici tvo\u0159\u00ed vody Tich\u00e9ho oce\u00e1nu. Sv\u00fdm geografick\u00fdm profilem je tedy zem\u00ed velmi unik\u00e1tn\u00ed, nebo\u0165 vysokohorsk\u00e9 Andy na v\u00fdchod\u011b byly je\u0161t\u011b doned\u00e1vna velmi t\u011b\u017eko p\u0159\u00edstupn\u00e9 jen stezkami a jedinou vysokohorskou \u017eeleznic\u00ed, na z\u00e1pad\u011b bylo Chile chr\u00e1n\u011bno oce\u00e1nem, na severu drsnou pou\u0161t\u00ed, na jihu nep\u0159\u00edstupn\u00fdmi ledovci. Tato skute\u010dnost p\u0159edur\u010dila jej\u00ed prot\u00e1hl\u00fd tvar. P\u0159i pr\u016fm\u011brn\u00e9 \u0161\u00ed\u0159ce jen 144 km je dlouh\u00e1 v\u00edce ne\u017e 4300 kilometr\u016f. Dle odhad\u016f z roku 2011 po\u010det obyvatel p\u0159esahuje 17 milion\u016f, z nich\u017e v\u011bt\u0161ina \u017eije ve st\u0159edn\u00ed pr\u016fmyslov\u00e9 a zem\u011bd\u011blsk\u00e9 \u010d\u00e1sti zem\u011b. Chilsk\u00e1 ekonomika se dynamicky rozv\u00edj\u00ed a je jednou z nej\u00fasp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00edch v Ji\u017en\u00ed Americe. Zem\u011b je prakticky samostatn\u00e1 co se t\u00fdk\u00e1 zem\u011bd\u011blsk\u00e9 produkce, je z\u00e1rove\u0148 jedn\u00edm z nejv\u011bt\u0161\u00edch sv\u011btov\u00fdch v\u00fdvozc\u016f m\u011bdi a v posledn\u00ed dob\u011b i v\u00edna, kde zauj\u00edm\u00e1 ve sv\u011bt\u011b t\u0159et\u00ed \u010di \u010dtvrtou pozici. P\u0159\u00edjmy na jednoho obyvatele i d\u016fchodov\u00e9 zaopat\u0159en\u00ed jsou dnes srovnateln\u00e9 s \u010ceskou republikou, m\u00edra korupce je velmi n\u00edzk\u00e1, ekonomick\u00e1 svoboda vysok\u00e1. Za vysoko\u0161kolsk\u00e9 vzd\u011bl\u00e1n\u00ed se plat\u00ed n\u011bco kolem 1300 USD m\u011bs\u00ed\u010dn\u011b, tak\u017ee v\u011bt\u0161ina student\u016f, kte\u0159\u00ed n\u00e1s doprov\u00e1zeli na exkurze, nebo jsme se s nimi setkali jinde, si vyd\u011bl\u00e1v\u00e1 na vzd\u011bl\u00e1n\u00ed a velmi si v\u00e1\u017e\u00ed toho, \u017ee mohou studovat. Santiago de Chile, s po\u010dtem obyvatel p\u0159esahuj\u00edc\u00edm 7 milion\u016f, je p\u00e1t\u00fdm nejv\u011bt\u0161\u00edm m\u011bstem v Latinsk\u00e9 Americe. \u010cistota m\u011bsta i v jeho m\u00e9n\u011b nav\u0161t\u011bvovan\u00fdch \u010d\u00e1stech je \u00fa\u017easn\u00e1, v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b usiluj\u00ed o titul nej\u010dist\u0161\u00ed m\u011bsto Latinsk\u00e9 Ameriky. Krom\u011b hlavn\u00ed \u010d\u00e1sti zem\u011b pat\u0159\u00ed pod chilskou spr\u00e1vu i n\u011bkolik ostrovn\u00edch \u00fazem\u00ed v Tich\u00e9m oce\u00e1nu, p\u0159edev\u0161\u00edm Velikono\u010dn\u00ed ostrov. Velikono\u010dn\u00ed ostrov<\/b> Pokud cestujete do Chile, a\u0165 ji\u017e slu\u017eebn\u011b nebo jako turist\u00e9, ur\u010dit\u011b nezapome\u0148te nav\u0161t\u00edvit Velikono\u010dn\u00ed ostrov. Je to celkem jednoduch\u00e9, jen si mus\u00edte zajistit letenku ze Santiago de Chile do Easter Island ji\u017e v Evrop\u011b, rozhodn\u011b ne a\u017e na m\u00edst\u011b. Lety na Velikono\u010dn\u00ed ostrov jsou z ekologick\u00fdch d\u016fvod\u016f a z d\u016fvod\u016f ochrany p\u0159\u00edrody velmi limitovan\u00e9, snad jen dv\u011b letadla t\u00fddn\u011b. Celkem nav\u0161t\u00edv\u00ed ka\u017edoro\u010dn\u011b tento ostrov jen 80 000 lid\u00ed. Z\u00e1jem je obrovsk\u00fd, my jsme m\u011bli letenky zaji\u0161t\u011bny asi rok p\u0159edem. Cena letenky tam a zp\u011bt je 783 EUR. Vzd\u00e1lenost ostrova od jihoamerick\u00e9ho kontinentu je kolem 3700 km, letadlo spole\u010dnosti LAN AIRLINES ji ulet\u00ed asi za 5 hodin. Je to jeden z nejizolovan\u011bj\u0161\u00edch kousk\u016f pevniny. Dal\u0161\u00ed nejbli\u017e\u0161\u00ed obydlen\u00fd ostrov Pitcairn je ve vzd\u00e1lenosti 2075 kilometr\u016f. S m\u00e1lokter\u00fdm m\u00edstem na sv\u011bt\u011b je spjato tolik m\u00fdt\u016f a z\u00e1had, jako pr\u00e1v\u011b s Velikono\u010dn\u00edm ostrovem. Proto\u017ee jsme byli o\u010dek\u00e1van\u00fdmi hosty, dostali jsme hned po p\u0159\u00edletu kolem krku kv\u011btinov\u00e9 v\u011bnce z kv\u011bt\u016f tiare a byli p\u0159epraveni do hotelu Caba\u0148as Rapa Nui Orito nedaleko od leti\u0161t\u011b. Ubytov\u00e1n\u00ed v p\u0159\u00edzemn\u00ed d\u0159ev\u011bn\u00e9 budov\u011b typu bungalovu bylo velmi p\u0159\u00edjemn\u00e9 a osv\u011b\u017euj\u00edc\u00ed, pohled na no\u010dn\u00ed oblohu zcela posetou hv\u011bzdami pro n\u00e1s Evropany p\u0159\u00edmo neskute\u010dn\u00fd. M\u016fj jednol\u016f\u017ekov\u00fd pokoj v\u010detn\u011b sn\u00eddan\u011b st\u00e1l na jednu noc 86 USD, t\u0159\u00edl\u016f\u017ekov\u00fd pokoj pro zbytek delegace 160 USD. Proto\u017ee jsme na prohl\u00eddku ostrova nem\u011bli v\u00edce \u010dasu ne\u017e odpoledne po p\u0159\u00edletu a druh\u00fd den dopoledne do odletu, pronajali jsme si za 80 USD poloter\u00e9nn\u00ed automobil a d\u00edky vynikaj\u00edc\u00edmu \u0159idi\u010dsk\u00e9mu um\u011bn\u00ed Dr. Zelenkov\u00e9 projeli cel\u00fd ostrov a nav\u0161t\u00edvili a zdokumentovali v\u0161echny v\u00fdznamn\u00e9 archeologick\u00e9 a p\u0159\u00edrodn\u00ed skvosty. Velikono\u010dn\u00ed ostrov je m\u00edstn\u00edmi domorodci naz\u00fdv\u00e1n Te Pito o te Henua, co\u017e znamen\u00e1 Pupek sv\u011bta, nebo tak\u00e9 Rapa Nui \u2013 Velk\u00e1 zem\u011b. Tedy, v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b se o velkou zemi nejedn\u00e1, nebo\u0165 cel\u00fd ostrov m\u00e1 jen 163 km2 a po\u010det obyvatel dosahuje podle posledn\u00edho s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed jen 3791. Z tohoto po\u010dtu je 60% p\u016fvodn\u00edch Rapanuic\u016f, kte\u0159\u00ed jsou polyn\u00e9sk\u00e9ho p\u016fvodu. Zbyl\u00fdch 40% tvo\u0159\u00ed p\u0159ist\u011bhovalci z Chile. Obyvatel\u00e9 jsou k\u0159es\u0165ansk\u00e9ho vyzn\u00e1n\u00ed a hl\u00e1s\u00ed se ke katolick\u00e9 c\u00edrkvi. Na Velikono\u010dn\u00edm ostrov\u011b je skoro 100% gramotnost a d\u00e1 se \u0159\u00edci, i slu\u0161n\u00e1 \u00farove\u0148 znalost\u00ed o sv\u011bt\u011b a dobr\u00fd stupe\u0148 kulturn\u00ed vysp\u011blosti. Dokonce se n\u00e1m p\u0159i ve\u010de\u0159i v hlavn\u00edm m\u011bst\u011b v Hanga Roa p\u0159ihodila n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed zaj\u00edmavost: Dali jsme se do \u0159e\u010di s majitelkou restaurace a zeptala se n\u00e1s zdvo\u0159ile, odkud poch\u00e1z\u00edme. Kdy\u017e jsem odpov\u011bd\u011bl, \u017ee jsem z \u010cesk\u00e9 republiky, s \u00fadivem zakroutila hlavou a sd\u011blila n\u00e1m, \u017ee jej\u00ed syn pr\u00e1v\u011b p\u0159ilet\u011bl z Prahy, kde n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f studoval na filmov\u00e9 akademii. \u201eNev\u011b\u0159\u00edte\u201c? Odb\u011bhla a sundala se st\u011bny pap\u00edrovou stokorunu, kterou j\u00ed syn p\u0159ivezl jako d\u00e1rek. Skute\u010dn\u011b, sv\u011bt je dnes opravdu mal\u00fd. Na ostrov\u011b v\u0161ichni mluv\u00ed \u00fa\u0159edn\u00edm jazykem, j\u00edm\u017e je \u0161pan\u011bl\u0161tina, domorod\u00e9 obyvatelstvo v\u0161ak mluv\u00ed i p\u016fvodn\u00edm jazykem rapanui, kter\u00fd se sna\u017e\u00ed udr\u017eovat jako kulturn\u00ed d\u011bdictv\u00ed. Velikono\u010dn\u00ed ostrov le\u017e\u00ed v Tich\u00e9m oce\u00e1nu ve v\u00fdchodn\u00ed Polyn\u00e9sii a je spravov\u00e1n st\u00e1tem Chile. Je vulkanick\u00e9ho p\u016fvodu, n\u011bkolik vyhasl\u00fdch vulk\u00e1n\u016f vystupuje nad zvln\u011bn\u00fd ter\u00e9n ostrova, v\u011bt\u0161inou pokryt\u00fd travnatou pl\u00e1n\u00ed, sem tam i jin\u00fdm ke\u0159ovit\u00fdm porostem nebo ob\u010dasn\u00fdmi palmami. S vulkanick\u00fdm p\u016fvodem ostrova jsme se sezn\u00e1mili pohledem do 300 metr\u016f hlubok\u00e9ho kr\u00e1teru Rano Kau. Pro m\u011b jako geologa to byl opravdu neobvykl\u00fd z\u00e1\u017eitek. V\u011bt\u0161ina p\u016fvodn\u00edch les\u016f a strom\u016f byla ji\u017e d\u00e1vno vyk\u00e1cena p\u016fvodn\u00edmi obyvateli. Nejvy\u0161\u0161\u00ed horou je Maunga Terevaka s v\u00fd\u0161kou 507 metr\u016f. Pob\u0159e\u017e\u00ed je lemov\u00e1no strm\u00fdmi \u00fatesy, v jednom se z\u00e1liv\u016f je n\u00e1dhern\u00e1 jemn\u011b p\u00eds\u010dit\u00e1 pl\u00e1\u017e Anakena, Ahu Togariky, chr\u00e1n\u011bn\u00e1 \u0159adou soch Moai. Kdy\u017e jsme tento z\u00e1liv nav\u0161t\u00edvili, p\u0159ed sochami st\u00e1la m\u00edstn\u00ed policistka a dala se semnou do \u0159e\u010di. Vysv\u011btlila mi, \u017ee ka\u017edoro\u010dn\u00ed v\u00edtr b\u011bhem bou\u0159\u00ed pohybuje p\u00edskem a minul\u00fd rok byly Moai v tomto m\u00edst\u011b skoro zcela zav\u00e1ty. Kolik soch dosud z\u016fst\u00e1v\u00e1 poh\u0159beno, ani sami nev\u011bd\u00ed. Na ostrov\u011b je b\u011bhem cel\u00e9ho roku m\u00edrn\u00e9 klima s teplotami mezi 20 a\u017e 25\u00b0C. Existenci d\u00e1vn\u00e9 vysp\u011bl\u00e9 kultury dokl\u00e1daj\u00ed ob\u0159\u00ed kamenn\u00e9 sochy Moai a obr\u00e1zkov\u00e9 p\u00edsmo dochovan\u00e9 na d\u0159ev\u011bn\u00fdch desti\u010dk\u00e1ch. Tyto sochy dnes pat\u0159\u00ed k nejv\u011bt\u0161\u00edm sv\u011btov\u00fdm z\u00e1had\u00e1m, jeliko\u017e se dosud nepoda\u0159ilo zjistit, k jak\u00e9mu \u00fa\u010delu slou\u017eily. Ostrov os\u00eddlilo polyn\u00e9sk\u00e9 obyvatelstvo ji\u017e n\u011bkdy v prvn\u00edm tis\u00edcilet\u00ed. Pro Evropany byl ostrov objeven a\u017e v roce 1722 na velikono\u010dn\u00ed ned\u011bli Nizozemsk\u00fdm mo\u0159eplavcem Jacobem Roggeveenem. Postupn\u011b ostrov za\u010dali prozkoum\u00e1vat tak\u00e9 Francouzi, Rusov\u00e9 a Ameri\u010dan\u00e9. V roce 1862 bylo p\u016fvodn\u00ed obyvatelstvo vyvra\u017ed\u011bno nebo odvle\u010deno do otroctv\u00ed peru\u00e1nsk\u00fdmi n\u00e1jezdn\u00edky. V roce 1888 p\u0159ipadl ostrov pod spr\u00e1vu Chile. Od 19. stolet\u00ed prob\u00edh\u00e1 na ostrov\u011b archeologick\u00fd pr\u016fzkum a ve 20. stolet\u00ed se za\u010dalo tak\u00e9 s rekonstrukc\u00ed soch moai. P\u0159i t\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitosti se mus\u00edm zm\u00ednit o m\u00e9m hovoru a rapanuikou Lili u tajemn\u00fdch soch Moai u Henga Roa. Kritizovala, \u017ee v\u0161ichni turist\u00e9 se d\u00edvaj\u00ed pouze na vystaven\u00e9 sochy a projdou kolem bez pov\u0161imnut\u00ed obrovsk\u00e9 hromady zp\u0159eh\u00e1zen\u00fdch hlav a trup\u016f moai. Toto je p\u016fvodn\u00ed a dosud neobjeven\u00e9 bohatstv\u00ed rapanuic\u016f a ne ty sochy restaurovan\u00e9 a postaven\u00e9 na podstavec a\u017e v minul\u00e9m stolet\u00ed. Lili byla cel\u00e1 obsypan\u00e1 bodlinami, jak proch\u00e1zela mezi ke\u0159i a umn\u011b si je vytahovala z nohou, proto\u017ee chod\u00ed bosa. P\u0159i v\u00fdchodu ze st\u0159e\u017een\u00e9ho are\u00e1lu Henga Roa m\u011b zatarasila cestu mal\u00e1 rapanuika s pejskem. Dala mu p\u0159\u00edkaz, aby m\u011b ven nepustil, dokud j\u00ed n\u011bco ned\u00e1m. Kdy\u017e pejsek neposlechl, ona sama spustila opravdov\u00fd \u0161t\u011bkot a cenila na m\u011b sv\u00e9 zoubky. Kdy\u017e jsem ji obdaroval sladkostmi, otev\u0159ela mi milostiv\u011b cestu k odchodu. Kdysi zde \u017eilo v\u00edce ne\u017e 10 000 lid\u00ed. D\u00edky nedostatku surovin p\u0159e\u0161li na kanibalismus, p\u016fvodn\u00ed civilizace vym\u0159ela. Nov\u00e1 generace Polyn\u00e9san\u016f si v\u0161ak udr\u017eela sv\u00e9 pevn\u00e9 tradice a ani evropsk\u00e1 kolonizace je nepoko\u0159ila. Rapa Nui st\u00e1le \u017eije! Na Rano Raraku jsme se setkali s mysteri\u00f3zn\u00edmi sochami, kter\u00e9 se jako jedin\u00e9 d\u00edvaj\u00ed na nekone\u010dn\u00fd oce\u00e1n. V\u0161echny ostatn\u00ed maj\u00ed pohled up\u0159en\u00fd na pevninu. P\u016fvod soch Moai z\u016fst\u00e1v\u00e1 st\u00e1le nevy\u0159e\u0161en\u00fdm tajemstv\u00edm op\u0159eden\u00fdm legendami a pov\u011bstmi. Dnes t\u00e9m\u011b\u0159 cel\u00e9 \u00fazem\u00ed ostrova pokr\u00fdv\u00e1 n\u00e1rodn\u00ed park Rapa Nui, pat\u0159\u00edc\u00ed na seznam kulturn\u00edho d\u011bdictv\u00ed UNESCO. Existuje n\u011bkolik teori\u00ed a domn\u011bnek, odkud poch\u00e1zej\u00ed p\u016fvodn\u00ed obyvatel\u00e9, co je inspirovalo ke vzniku soch a jak je navzdory jejich velikosti transportovali z kamenolomu Rano Raraku a\u017e na m\u00edsto ur\u010den\u00ed. M\u011bly sochy p\u0159edstavovat zem\u0159el\u00e9 p\u0159edky nebo bohy, ke kter\u00fdm se domorod\u00fd lid modlil, a nebo byly \u201ejen\u201c kamenn\u00fdmi str\u00e1\u017eci ostrova? Jak se poda\u0159ilo tak obrovsk\u00e9 kusy kamene v\u00e1\u017e\u00edc\u00ed des\u00edtky tun vzty\u010dit na kamenn\u00e9 podstavce? Pom\u00e1haly jim p\u0159i tom mimozemsk\u00e9 civilizace? Vlastn\u00ed post\u0159ehy O Velikono\u010dn\u00edm ostrov\u011b dnes existuje hodn\u011b literatury nejen v ciz\u00edch jazyc\u00edch. A nejen to, \u010desk\u00fd experiment\u00e1ln\u00ed archeolog Pavel Pavel se tak dlouho zam\u00fd\u0161lel nad sochami Moai, a\u017e je nau\u010dil chodit a napsal o tom n\u00e1dhernou knihu. M\u016fj \u010dl\u00e1nek tedy nem\u00e1 b\u00fdt odborn\u00fdm shrnut\u00edm dosavadn\u00edch v\u00fdsledk\u016f \u0161et\u0159en\u00ed a studi\u00ed o z\u00e1had\u00e1ch ostrova, ale m\u011bl by presentovat m\u016fj osobn\u00ed n\u00e1zor, n\u011bkter\u00e9 post\u0159ehy zejm\u00e9na z pohledu geologa \u010di ekologa. Velikono\u010dn\u00ed ostrov je do jist\u00e9 m\u00edry modelovou situac\u00ed cel\u00e9 na\u0161\u00ed planety zem\u011b. Tedy jen obrazn\u011b. Ale m\u016f\u017eeme zde nal\u00e9zt ur\u010dit\u00e9 varovn\u00e9 paralely, co by se mohlo s na\u0161\u00ed zem\u00ed st\u00e1t v bl\u00edzk\u00e9 budoucnosti. P\u0159edstavme si, \u017ee n\u011bkdy mezi X a\u017e XIII stolet\u00edm se n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem dostali na ostrov prvn\u00ed usedl\u00edci. Dle pov\u011bst\u00ed poch\u00e1zeli z kontinentu, nebo \u0159ekn\u011bme z n\u011bjak\u00e9ho velk\u00e9ho ostrova, kter\u00e9mu hrozil postupn\u00fd z\u00e1nik, nebo\u0165 se pono\u0159oval st\u00e1le hloub\u011bji do mo\u0159e. Tento proces postihuje n\u011bkter\u00e9 ostrovy i dnes, tedy na tom nen\u00ed nic podivn\u00e9ho. Ponechme stranou st\u00e1l\u00fd spor, jestli prvn\u00ed osadn\u00edci p\u0159i\u0161li z francouzsk\u00e9 Polyn\u00e9sie, n\u011bkde z oblasti Mark\u00e9zsk\u00fdch ostrov\u016f, nebo z oblasti Ji\u017en\u00ed Ameriky. Tomu prvn\u00edmu napov\u00edd\u00e1 genetick\u00e1 podobnost rapanuic\u016f s Polyn\u00e9sany a udr\u017euj\u00edc\u00ed se legendy. Druhou teorii prosazoval norsk\u00fd archeolog Thor Heyerdahl a tuto svoji my\u0161lenku demonstroval slavnou plavbou na balsov\u00e9m voru Kon-tiky z Peru do souostrov\u00ed Tuamotu, \u010d\u00edm\u017e prok\u00e1zal mo\u017enost takov\u00e9 plavby a t\u00edm i os\u00eddlen\u00ed Polyn\u00e9sie z oblasti Ji\u017en\u00ed Ameriky. Potvrdit Heyerdahlovu teorii o migraci p\u016fvodn\u00edch obyvatel Peru do Polyn\u00e9sie se rozhodl \u010desk\u00fd cestovatel a mo\u0159eplavec Eduard Ingri\u0161. Po prvn\u00edm ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00e9m pokusu na balsov\u00e9m voru Kantuta I. musela b\u00fdt pos\u00e1dka po asi \u010dty\u0159iceti dnech plavby zachr\u00e1n\u011bna americkou lod\u00ed. V roce 1959 plavbu \u00fasp\u011b\u0161n\u011b zopakoval na voru Kantuta II. a t\u00edmto hrdinsk\u00fdm \u010dinem prok\u00e1zal, \u017ee \u00fasp\u011b\u0161n\u00e1 plavba jeho p\u0159\u00edtele Thora Heyerdahla nebyla jen ot\u00e1zkou n\u00e1hody. Rapanuisk\u00fd archeolog Sergio Rapu ve snaze prok\u00e1zat p\u016fvod rapanuic\u016f z Ji\u017en\u00ed Ameriky d\u00e1v\u00e1 do relace podobn\u00e9 techniky zpracov\u00e1n\u00ed obsidi\u00e1nu a n\u011bkter\u00e9 zem\u011bd\u011blsk\u00e9 praktiky, jak\u00e9 pou\u017e\u00edvali v Peru v t\u00e9\u017ee dob\u011b Mochikov\u00e9. Nicm\u00e9n\u011b, prov\u00e1d\u011bn\u00e9 anal\u00fdzy DNA ostrovan\u016f jasn\u011b prokazuj\u00ed jejich p\u016fvod ze st\u0159edn\u00ed a v\u00fdchodn\u00ed Polyn\u00e9sie a t\u00edm vn\u00e1\u0161ej\u00ed nov\u00fd pohled do st\u00e1le trvaj\u00edc\u00edho sporu o p\u016fvodu rapanuic\u016f. Ale to jsme jen trochu odbo\u010dili. Prvn\u00ed ostrovan\u00e9 na\u0161li na ostrov\u011b opravdov\u00fd r\u00e1j. Zemi porostlou subtropick\u00fdm listnat\u00fdm lesem, a\u017e 18 m vysok\u00fdmi palmami, ke\u0159i, r\u00e1kos\u00edm (totora) a kapradinami, zemi s nejbohat\u0161\u00edm hn\u00edzdi\u0161t\u011bm mo\u0159sk\u00fdch pt\u00e1k\u016f v cel\u00e9m Pacifiku. P\u016fda byla sope\u010dn\u00e9ho p\u016fvodu, tedy velmi \u00farodn\u00e1, palmy poskytovaly ide\u00e1ln\u00ed kmeny na stavbu k\u00e1no\u00ed a pozd\u011bji na transport soch, krom\u011b jedl\u00fdch o\u0159ech\u016f a sladk\u00e9ho sirupu. Mo\u0159e poskytovalo zejm\u00e9na obl\u00edben\u00e9 delf\u00edny, kter\u00e9 lovili s pomoc\u00ed kano\u00ed na otev\u0159en\u00e9m mo\u0159i. Tedy ide\u00e1ln\u00ed podm\u00ednky k tomu, aby nastal neb\u00fdval\u00fd demografick\u00fd rozvoj, postupn\u00e9 rozvrstven\u00ed obyvatelstva na t\u0159\u00eddy, v\u00e1le\u010dn\u00edci, kn\u011b\u017e\u00ed, socha\u0159i, \u0159emesln\u00edci, ryb\u00e1\u0159i, zem\u011bd\u011blci a stavitel\u00e9. Do\u0161lo k rozd\u011blen\u00ed p\u016fdy ve vnitrozem\u00ed, v p\u0159\u00edmo\u0159sk\u00e9 oblasti byli zejm\u00e9na spr\u00e1vn\u00ed a c\u00edrkevn\u00ed org\u00e1ny. Jednotliv\u00e9 klany, uct\u00edvaj\u00edc\u00ed sv\u00e9 p\u0159edky, se p\u0159edstihovaly ve v\u00fdstavb\u011b soch Moai. K tomu pot\u0159ebovali rapanuici hodn\u011b d\u0159eva, kter\u00e9 bylo nezbytn\u00e9 i na zakl\u00e1d\u00e1n\u00ed ohn\u011b, stavbu chatr\u010d\u00ed a na v\u00fdstavbu ryb\u00e1\u0159sk\u00fdch lod\u00ed. Rovn\u011b\u017e byla pot\u0159ebn\u00e1 nov\u00e1 p\u016fda pro zem\u011bd\u011blskou produkci, tak lesy i vypalovali. Kolem let 1200 a\u017e 1500 dos\u00e1hla kultura Rapanui sv\u00e9ho vrcholu a nejv\u011bt\u0161\u00edho rozkv\u011btu. Koncem XV stolet\u00ed \u017eilo na ostrov\u011b asi 10 000 lid\u00ed, jsou v\u0161ak i v\u011bt\u0161\u00ed odhady, a\u017e na 30 000 lid\u00ed. To byl po\u010d\u00e1tek kolapsu spole\u010dnosti. Ostrov byl zcela vy\u010derp\u00e1n z hlediska mo\u017enosti poskytov\u00e1n\u00ed p\u0159ijateln\u00fdch \u017eivotn\u00edch podm\u00ednek pro tolik obyvatel, byly vyk\u00e1ceny lesy, palmy, jejich\u017e posledn\u00ed spadl\u00e1 semena se\u017eraly krysy, kter\u00e9 sem byly prvn\u00edmi osadn\u00edky zavle\u010deny, ovce nem\u011bly co sp\u00e1sat, pt\u00e1ci a drobn\u00e1 zv\u00ed\u0159ata byla sn\u011bdena, nastala pravd\u011bpodobn\u011b i velk\u00e1 sucha. Z ostrova nebylo \u00faniku. Na v\u00fdstavbu lod\u00ed nebylo d\u0159evo a i kdyby bylo, nikdo nev\u011bd\u011bl, kde se vlastn\u011b ostrov nach\u00e1z\u00ed a nem\u011bli ani pon\u011bt\u00ed o n\u00e1mo\u0159n\u00edm um\u011bn\u00ed. Kdy\u017e nebylo co j\u00edst, nastalo z nedostatku potravy obdob\u00ed kanibalismu a obyvatel\u00e9 se poj\u00eddali navz\u00e1jem. Tato absolutn\u00ed destrukce ekosyst\u00e9mu pokra\u010dovala i v XVI. a XVII. stolet\u00ed, tak\u017ee kdy\u017e 5. dubna na den velikono\u010dn\u00ed v roce 1722 znovu objevil ostrov Holan\u010fan Jakob Roggeveen a nazval ostrov Pascua de Resurrecci\u00f3n \u2013 Velikono\u010dn\u00ed ostrov, na\u0161el na n\u011bm ji\u017e jen asi 2 a\u017e 3 tis\u00edce zdecimovan\u00fdch ostrovan\u016f, \u00fadajn\u011b p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b mu\u017esk\u00e9 populace. Na\u0161e zem\u011b, pokud ov\u0161em v\u010das nerealizujeme opat\u0159en\u00ed proti ne\u0159\u00edzen\u00e9mu demografick\u00e9mu r\u016fstu, pokud se budeme chovat mace\u0161sky ke k\u00e1cen\u00ed les\u016f v Amazonii a jinde, nebudeme br\u00e1nit vyko\u0159is\u0165ov\u00e1n\u00ed mo\u0159e a p\u0159\u00edrody, tak\u00e9 bude jednou zdevastov\u00e1na a vyplen\u011bna. Nen\u00ed zde snad paralela s Velikono\u010dn\u00edm ostrovem? My v\u0161ak snad zvl\u00e1dneme v\u010das vyst\u011bhov\u00e1n\u00ed \u010d\u00e1sti lidstva na jin\u00e9 planety. Ostrovan\u00e9 se odst\u011bhovat na jin\u00e9 ostrovy \u010di na pevninu nemohli, tuto mo\u017enost bohu\u017eel promarnili a vedlo to nakonec k sebezni\u010den\u00ed. A je\u0161t\u011b n\u011bco k soch\u00e1m Moai. Jestli je pravdou, \u017ee je ostrovan\u00e9 tesali a stav\u011bli k uct\u011bn\u00ed sv\u00fdch p\u0159edk\u016f, nebo v \u00fact\u011b k boh\u016fm, to zat\u00edm nikdo nev\u00ed. P\u00edsmo z nalezen\u00fdch d\u0159ev\u011bn\u00fdch desti\u010dek dosud rozlu\u0161t\u011bno nebylo, \u00fastn\u00ed pov\u011bsti jsou r\u016fznorod\u00e9. D\u00e1 se ov\u0161em pochopit, \u017ee p\u0159i po\u010d\u00e1te\u010dn\u00edm blahobytu a dobr\u00fdch \u017eivotn\u00edch podm\u00ednk\u00e1ch, kde p\u0159\u00edroda v\u00edce m\u00e9n\u011b d\u00e1vala v\u0161e sama, co pot\u0159ebovali k \u017eivotu, s p\u0159\u00edzniv\u00fdmi klimatick\u00fdmi podm\u00ednkami (pr\u016fm\u011brn\u00e1 ro\u010dn\u00ed teplota je zde 210) dostali n\u00e1pad pracovat na tes\u00e1n\u00ed soch Moai. B\u00fdt n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem aktivn\u00ed a tv\u016fr\u010d\u00ed je jedna z p\u0159irozen\u00fdch vlastnost\u00ed lidsk\u00fdch bytost\u00ed. Dali jim k tomu p\u0159\u00edkaz \u201ebohov\u00e9\u201c, kte\u0159\u00ed sl\u00edbili, \u017ee kdy\u017e tak budou konat, znovu se vr\u00e1t\u00ed? Nebo se s vytv\u00e1\u0159en\u00edm soch za\u010dalo z jin\u00fdch d\u016fvod\u016f a uplatnila se dal\u0161\u00ed lidsk\u00e1 vlastnost, sout\u011b\u017eivost? Kdo vytvo\u0159\u00ed sochu kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed a v\u011bt\u0161\u00ed? A\u0165 to bylo jakkoliv, kdy\u017e jsem si prohl\u00e9dl cel\u00fd ostrov a poopravil si dosavadn\u00ed n\u00e1zor o rovinat\u00e9m ter\u00e9nu a setkal jsem se s ter\u00e9nem zvln\u011bn\u00fdm, kamenit\u00fdm, nerovn\u00fdm, p\u0159edstava, \u017ee ostrovan\u00e9 nau\u010dili sochy chodit a kr\u00e1\u010dely na sv\u00e9 m\u00edsto cel\u00e9 kilometry, alespo\u0148 u m\u011b vzala za sv\u00e9. P\u0159i nejmen\u0161\u00edm museli sochy p\u0159epravovat z m\u00edsta, tedy z kamenolomu, jin\u00fdm zp\u016fsobem. Nap\u0159\u00edklad posouv\u00e1n\u00edm po kl\u00e1d\u00e1ch z palem, pokud je\u0161t\u011b nebyly zcela z ostrova vym\u00fdceny. Vlastn\u00ed postaven\u00ed sochy a jej\u00ed kone\u010dnou instalaci, p\u0159ipou\u0161t\u00edm, bylo mo\u017eno dokon\u010dit kr\u00e1\u010den\u00edm, jak n\u00e1s o tom prvn\u00ed p\u0159esv\u011bd\u010dil Pavel Pavel. Potom je zde je\u0161t\u011b z\u00e1hada, pro\u010d n\u011bkter\u00e9 sochy jsou do p\u016fl pasu i v\u00edce poh\u0159beny, tedy n\u011bkolik metr\u016f jich spo\u010d\u00edv\u00e1 pod zem\u00ed. Pod kamenolomem na lokalit\u011b Rano Raraku je jich mo\u017eno vid\u011bt v tomto stavu hned n\u011bkolik. Zde je vysv\u011btlen\u00ed zcela jednoduch\u00e9 \u2013 po svahu se posouvaj\u00ed sut\u011b z postupn\u011b zv\u011btr\u00e1vaj\u00edc\u00edho skaln\u00edho masivu. Pohyb sut\u00ed jednak n\u011bkter\u00e9 sochy vychyluje z vertik\u00e1ln\u00ed polohy, jednak je postupn\u011b zasyp\u00e1vaj\u00ed, poh\u0159b\u00edvaj\u00ed a posouvaj\u00ed po svahu dol\u016f. P\u0159i velk\u00fdch bou\u0159\u00edch se dost\u00e1vaj\u00ed do pohybu jemn\u00e9 p\u00edsky z pl\u00e1\u017e\u00ed a z jin\u00fdch oblast\u00ed mo\u0159sk\u00e9ho pob\u0159e\u017e\u00ed a rovn\u011b\u017e p\u0159isp\u00edvaj\u00ed k jejich poh\u0159b\u00edv\u00e1n\u00ed. O tom jsem se s\u00e1m p\u0159esv\u011bd\u010dil na pl\u00e1\u017ei Anakena, kde p\u00edsky v roce 2012 b\u011bhem siln\u00e9 bou\u0159e n\u011bkter\u00e9 sochy \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b zav\u00e1ly. V\u00fdkopov\u00e9 pr\u00e1ce soukrom\u00e9ho projektu Holan\u010fanky Jo Anne Van Tiburgov\u00e9 (2011) ve spolupr\u00e1ci s rapanuisk\u00fdm um\u011blcem Cristianem Ar\u00e9valo Pakaratim potvrzuj\u00ed moji hypot\u00e9zu o postupn\u00e9m zasyp\u00e1n\u00ed spodn\u00ed \u010d\u00e1sti t\u011bla n\u011bkter\u00fdch soch sut\u011bmi a prachem \u010di p\u00edskem. N\u011bkter\u00fdm soch\u00e1m Moai dnes \u010dn\u00ed nad povrch pouze hlavy. A na z\u00e1v\u011br je\u0161t\u011b pohled geologa: Velikono\u010dn\u00ed ostrov je vulkanick\u00e9ho p\u016fvodu a je budov\u00e1n p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b pyroklastick\u00fdm materi\u00e1lem a je tam zachov\u00e1no n\u011bkolik vulkanick\u00fdch center. V z\u00e1sad\u011b je tvo\u0159en t\u0159emi sopkami: Maunga Terevaka, kter\u00e1 tvo\u0159\u00ed nejv\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1st t\u011blesa ostrova, Poike, tvo\u0159\u00edc\u00ed v\u00fdchodn\u00ed poloostrov a Rano Kau, formuj\u00edc\u00ed jihoz\u00e1padn\u00ed v\u00fdb\u011b\u017eek ostrova. Tyto t\u0159i sopky se v pr\u016fb\u011bhu geologick\u00fdch proces\u016f spojily l\u00e1vov\u00fdmi proudy a daly cel\u00e9mu ostrovu zhruba troj\u00faheln\u00edkov\u00fd tvar. Na ostrov\u011b je d\u00e1le mno\u017estv\u00ed men\u0161\u00edch, pobo\u010dn\u00fdch sope\u010dn\u00fdch ku\u017eel\u016f; jen sopka Teravaka jich m\u00e1 v\u00edce ne\u017e 100. Dva z nich, Rano Raraku a Puna Pau se v dob\u011b os\u00eddlen\u00ed polyn\u00e9sk\u00fdm obyvatelstvem staly v\u00fdznamn\u00fdmi lomy a jejich tufy v\u00fdborn\u00fdm materi\u00e1lem pro sochy Moai. L\u00e1vov\u00e9 toky vytvo\u0159ily na ostrov\u011b mno\u017estv\u00ed jeskyn\u00ed, kter\u00e9 zdevastovan\u00fdm obyvatel\u016fm slou\u017eily jako \u00fakryt p\u0159ed kanibaly. Dnes jsou sopky na ostrov\u011b neaktivn\u00ed. Odhaduje se, \u017ee posledn\u00ed aktivita byla ukon\u010dena asi p\u0159ed 100 000 lety.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
Ing. Otto Horsk\u00fd, CSc. Ve dnech od 24. \u00fanora do 1. b\u0159ezna 2013 se konal v Santiago de Chile 17. […]<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":895,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[9],"tags":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.klubhz.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/778"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.klubhz.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.klubhz.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.klubhz.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.klubhz.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=778"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.klubhz.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/778\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.klubhz.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media\/895"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.klubhz.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=778"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.klubhz.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=778"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.klubhz.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=778"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}