Světová premiéra Ingrišovy písně Perú, mi amor

Ing. Otto Horský, CSc

Člen Klubu H+Z

 Ve víru mnoha důležitých událostí unikla pozornosti, zejména pro nás, cestovatele, spisovatele a milovníky jednoho z největších hudebníků, cestovatelů, fotografů,  dobrodruhů,

mořeplavců, světová premiéra písně Eduarda Ingriše, Perú, mi amor. Tedy, nelze vyloučit, že již byla v češtině někdy a někde interpretována, ale poprvé byla představena světově uznávanou peruánskou mezzosopranistkou  Fatimou Espinosa de Zavala v doprovodu vynikajícího peruánského klavíristy Manuela Sáncheze. Fatima vystoupila v Praze v recitálu na počest 400 – letého výročí úmrtí  významného španělského kronikáře Incy Garcillaso de la Vega. Do svého světového repertoáru,  recitálu peruánského kulturního hudebního dědictví, zařadila celkem 17 písní, a jako píseň 16-tou Ingrišovu píseň Perú, mi amor. Tato mimořádnáudálost se uskutečnila dne 30 září 2016 v noblesní koncertní síni Jan Deyla Conservatory, Maltézské nám. 14, Malá Strana, Praha 1, pod záštitou peruánské velvyslankyně J.E. Liliany de Olarte de Torres-Muga,  za účasti diplomatického sboru a mnoha VIP osobností.

Malé ohlédnutí:

Je smutnou ironií osudu, že muž tak oslavován v zahraničí a muž, na kterého může být naše historie hrdá, byl v tehdejším socialistickém Československu důsledně ignorován, až se jej nakonec podařilo vymazat z historie Čechů a Slováků takřka úplně. A přitom jde o jednoho z našich nejvýznačnějších mořeplavců, cestovatelů fotografů a zejména hudebníků. Vždyť složil přes 60 operet a muzikálů, symfonii a dokonce i  operu, napsal asi tisíc skladeb a písní a složil u nás hudbu k 11 krátkým filmům. Jako autor a dirigent spolupracoval s většinou pražských divadelních scén, včetně Osvobozeného divadla, Varieté, Stavovského divadla, Tylova divadla. Jeho opereta „Rozmarné zrcadlo“se hrála 5 let a měla 1600 repríz, což se snad nepodařilo nikomu na světě, ani v USA na Broadwayi. Jeho strastiplná cesta do imigrace v roce 1948 je všeobecně známá.  V Limě v Peru, kde se nakonec uchýlil, založil České divadlo, kde při různých příležitostech uváděl své nové hry; dál nepřetržitě skládal. Po zkušenostech z Prahy, dirigoval Peruánský státní symfonický orchestr. Jednu svou píseň „Peru mi amor“ věnoval manželce peruánského prezidenta Odríi a vysloužil si za ni peruánské občanství. Tolik tedy krátké ohlédnutí. Zatímco u nás se jen pozvolna dostává, a to právem, díky jeho obdivovatelům a zejména díky jeho manželce Nině Ingriš, která se do České republiky v roce 2003 vrátila,  jeho jméno do povědomí naší veřejnosti, peruánská vláda již v roce 2009 jeho přínos ocenila pamětní deskou s textem:

Uznání a vděčnost za jeho rozsáhlou a důležitou práci jako peruanistovi v oboru hudby, antropologie, vědeckého výzkumu, filmu a fotografie, práce, ve které předvedl velkou lásku k Peru a ať se stále upevňují přátelská pouta a vzájemná uznání mezi Peru a Českou republikou.

Paní Nina Ingriš převzala pamětní desku pro Eduarda Ingriše In memoriam z rukou jeho excelence, peruánského velvyslance v České republice pana Alberta Salase Barahony, ve Zlíně dne 12. února 2010. Ocenění Eduardu Ingrišovi právem náleží nejen za jeho rozsáhlou a důležitou práci peruanisty, která bezesporu vedla k upevnění přátelských pout mezi našimi zeměmi. Eduard Ingriš nikdy nezapomněl, že je Čech, a to ani v dobách nejhlubší totality, kdy se jeho jméno nesmělo u nás ani vyslovit. Nebýt úžasného úsilí jeho manželky Niny a dalších přátel a obdivovatelů Eduarda Ingriše,  kteří se přičinili o přestěhování jeho archivu dokumentů, fotografií, filmů a hudebních materiálů do České republiky, jen těžko by dnes jméno tohoto obdivuhodného člověka, cestovatele, hudebníka a dobrodruha, bylo  vyslovováno s takovým obdivem.

Společné foto v den předání pamětní desky vlády Peru In Memoriam Eduardu Ingrišovi: Zprava Nina Ingriš, Miroslav Zikmund, primátorka Zlína Irena Ondrová, velvyslanec Alberto Salas Barrahona, ředitel muzea Ivan Plánka,  Otto Horský, Kateřina Pešatová. Muzeum ve Zlíně, 2010.

Zprava: Miroslav Zikmund, Nina Ingriš, Otto Horský, Alberto Salas Barahona, Brno 2009.

Když se nová peruánská velvyslankyně J.E. Liliana de Olarte de Torres-Muga v červnu tohoto roku ode mě dozvěděla podrobnosti o nesmrtelném díle Eduarda Ingriše, velice ji zaujala zejména jeho hudba, neboť sama má i hudební vzdělání a hraje na kytaru. Informace o jeho písni „Perú, mi amor“ ji zaujala natolik, že ihned prohlásila, že ji nechá zhudebnit. Sehnat noty však vůbec nebylo jednoduché. Navštívil jsem paní Ninu Ingriš, ta mi však sdělila, že tyto noty nemá, ale dobře si na tu píseň vzpomíná, i na český text, v němž zejména druhá sloka ji vždy dojímala k slzám. Doslovně pravila: „To jasně dokazuje, že Eduard stále myslel na svůj domov, na svou vlast, jak to v té druhé sloce jasně napsal, jaké city Ingris v těchto několika slovech vyjádřil a svůj stesk po domově a svou lásku k vlasti.“ Paní Nina mi nakonec doporučila, abych se obrátil na archív Eduarda Ingriše ve Zlínském muzeu, což jsem učinil. Velmi vysoce jsem hodnotil, že ředitelka toho archívu,  PhDr. Magdalena Preiningerová noty dohledala a ihned zaslala k disposici. Nutno dodat, že před předáním písně ke zhudebnění jsem dostal laskavý souhlas paní Niny Ingriš i paní PhDr. Preiningerové ke zhudebnění. A co je nejvíce hodno obdivu, že paní velvyslankyně to myslela opravdu vážně a během tak krátké doby se jí podařilo zařadit tuto píseň ve španělském originále do světového repertoáru mezzosopranistky Fatimy Espinosa de Zavala. Konečně, ona sama je hudebnice. Nutno dodat, že mnoho hudebních materiálů Eduarda Ingriše bylo předáno již předchozím peruánským velvyslancům, nejdříve Albertu Salas Barahonovi (2007), po nástupu velvyslankyně Marity Landaveri Porturas o ně projevil dle jejího sdělení eminentní zájem světově proslulý peruánský quenista (hráč na andskou flétnu) Vlado Urlich, žijící od roku 2009 v Praze, kde spolupracuje na významných projektech např. s Jaroslavem Svěceným a Michalem Dvořákem. Jestli některé písně Eduarda Ingriše převzal do svého repertoáru, mi však není známo.

Po úspěchu světové premiéry písně Perú, mi amor, se rozhodla, že nechá zhudebnit některá jeho další díla. Za tím účelem společně se mnou navštívila archiv Eduarda Ingriše ve Zlínském  muzeu a díky velké laskavosti PhDr. Magdaleny Preiningerové  jí byly všechny materiály, které si jako vhodné ke zhudebnění vybrala, odeslány. Má ideu, že by takto zhudebněné dílo Eduarda Ingriše představila nejen v Praze, ale i v Limě.

Doplňkové fotografie:

 Otto Horský a Nina Ingriš v Brně, 2010

Velvyslanec Alberto Salas Barahona a Nina Igriš, 2010   

 Peruánská velvyslankyně J.E. Liliana de Olarte de Torres-Muga a Otto Horský ve Zlínském muzeu, 12.9.2016

Výklad k jednotlivým panelům Eduarda Ingriše. Zlínské muzeum, 12.9.2016

Obal písně Perú, mi amor. Hudba a slovo: Eduard Ingriš. Věnováno první dámě Peru, paní Marii Doňě de Odría. Obal a foto na obalu: Eduard Ingriš.

Otto Horský a Nina Ingriš 24.6.2017 v Letovicích při peruánském odpoledni, které bylo věnováno poctě Eduarda Ingriše.(viz youtube, Pocta Eduardu Ingrišovi).

Paní Nina Ingriš, velvyslankyně Peru J.E. Liliana de Olarte de Torres – Muga a Otto Horský s manželkou Marií. Letovice, 24.6.2017.